PYDNA - raketová základna

Pydna je bývalé stanoviště raket NATO. Ležicí v Hunsrücku, asi 3 km jižně od města Kastellaun, mezi městy Bell, Hasselbach a Hundheim.

Dějiny
V letech německého znovu vyzbrojování ve 30. letech a stavby výškové silnice Hunsrücku, dnešní spolkové silnice 327, bylo zřízeno v oblasti Pydny roku 1938 polní letiště a byly také plány i pro stavbu letiště. Při tomto rozšíření by se bývala měla obec Hundheim stát stejně půdou onoho letiště. A k ochraně letadel by se měl býval na Goßbergu postavit hangár. Stavby byly postaveny a zákopy provedeny. Přitom bylo odkryto mnoho mohyl, avšak většina byla zničena. K tomu patřil hroby nedaleko města Bell nebo hrobka keltského knížete. Po konci západního polního tažení nebylo letiště dále zapotřebí. Sloužilo různým druhům zbraní a Hitlerjugend ještě jako cvičiště. Tábor byl na konci druhé světové války zničen bombami. Při útoku nepřišli žádní lidé o život. Po válce se začal prostor znovu zalesňovat. 18. června 1958 zde byla ustanovena 38th Bomber Wing jako Tactical Missile Wing a na části stanice taktéž umístěna. Tato jednotka operovala společně s Tactical Missile Wing (TM-61), kteří její výtečné rakety v oblasti nastavovaly. Bylo 8 startovacích zařízení pro rakety, dvě raketová stanoviště a jiné potřebné budovy. 15. Listopadu 1959 začala přestavba na MACE Missile Systém (TM-76). 38th Bomber Wing jako Tactical Missile Wing byly postaveny 25. září mimo službu a oblast byla U.S. Airforce opuštěna. Bundeswehr převzal oblast na krátký čas a používal jej spolu se sousedním stanovištěm. Roku 1967 se do oblasti nastěhovala U.S. Army pod jménem B - Battery a osadila jej Nike-Hercules raketami, které byly nejprve navrženy jako rakety letecké obrany a později byly přezbrojeny na atomové nasazení. Atomová hlavice byla osazena 20 kT TNT a měla dosah 150 km. B - Battery se skládala ze správních a ubytovacích budov stejně tak jako další uzavřené pásmo ve směru Hasselbach. V tomto vysoce zabezpečeném pásmu byla pozorovací věž, stejně tak jako tři startovací zařízení pro rakety a odpovídající ochranné a hlídkovací stavby. Roku 1981 byly tyto rakety přesunuty a téhož roku bylo zařízení uzavřeno.

Pydna
Jméno Pydna pochází podle bitvy u Pydny 22. června roku 168 před Kristem. Tato bitva představovala klasický příklad protikladu makedonské Phalanx a římských legií, při čemž se starší strategie ukazuje jako údajně podložená. Techničtí vojáci z Pydny vzhledem k plánování nového zařízení hledali pro toto stanoviště neobvyklé vojenské kódové označení a přišli na tento, protože historicky dotvářel toto místo svou bitvou u Pydny. Jméno poté zůstalo, i když zařízení už ne.

Výnos
Na základně Pydna (správné označení: Wüschheim Air Station, WAS) mělo být v důsledku dvojího usnesení NATO uskladněno 96 křížových střel, připravených k okamžitému odpalu, které byly osazeny atomovými hlavicemi. Pozorovací pásmo v Hunsrücku bylo vytyčeno spolkovou vládou na základě dohody s NATO v letech 1978-79. Základy pro výběr terénu byly: že zde již jednou byly umístěny rakety středního doletu, že terén byl dlouhodobě majetkem spolkové země a tím pádem se mohli vyhnout vyvlastnění, včetně blízko položeného vojenského letiště Hahn, které nabízelo dobré možnosti k zajištění hasiči a záchranáři.

Výstavba
Vojenské zařízení bylo rozčleněno na tři pásma: Správa, Podpora, Ochranné stavby. Týkalo se zejména spolupráce amerických hasičů s německými hasiči v případě nehody. Pro ochranná pásma, která se ale dotýkala vojenského území, platily zvláštní předpisy. Pro řízené střely s plochou dráhou letu muselo být postaveno 6 tvrzených protiatomových bunkrů. V každém bunkru byla odpalová operační střediska a umístěna čtyři raketometná vozidla. Všechny potřebné budovy k zajištění a skladování atomových zbraní se nacházeli ve vysoce bezpečnostním pásmu. Různé baterie cvičili průběžně vážný případ, to znamená, jezdili s cvičnými vozidly po rozptýlených odpalištích v celé spolkové zemi Rheinland – Pfalz, aby se dobře obeznámili s celkovým terénem. Toho času začala v rámci umístění řízených střel s plochou dráhou letu stavba podzemních bunkrů jako odpalové operační středisko pro křížové rakety na místě zvaném Goßberg, stejně tak přestavba bývalého Nike – Herkules stanoviště na místě zvaném Kandrich u obce Dichtelbach na stanoviště raketové letecké obrany s raketami typu Patriot a novostavba jednoho z některých umístění u obce Grenderich.

Realizace
Roku 1984 začaly práce k výstavbě bunkrů v terénu „B-Battery“. Před obyvatelstvem byly plány drženy v naprosté tajnosti. Teprve na žádost jednotlivých obyvatel na německé ministerstvo spravedlnosti se politici rozhodli jednat a umístění, i když už nešlo déle zdržovat, potom přece jen pozdrželi prozrazení jakékoliv části plánů. Americké ozbrojené síly jako provozovatel základny zařízení se prozatím spokojil se stavbami bunkrů a rámů raket a přemístil odtamtud nově instalované jednotky pro provoz a ochranu raketové stanice. Termín dokončení stavby byl pozdržen. Dodatečná nákladná, dosud neplánovaná bezpečnostní měřítka byla ale nutná. Plánovaný termín výstavby pro PYDNA (konec roku 1986) nemohl být dodržen, dílčí etapa řízení stavby byla plánována. Roku 1987 dorazili první křížové rakety do Německa. Rámy k přepravě raket a k odstřelu křížových raket byly dočasně umístěny ve vojenském skladu nedaleko obce Kappel. Mezitím se tam provedla nutná stavební a organizační měřítka. Vlastní rakety byly umístěny nejprve v oblasti vojenského letiště Hahn, protože tam byla možnost k umístění raket s atomovou hlavicí.

Mírové hnutí
Vojenský propočet logicky určil toto zařízení jako možné cíle Varšavské smlouvy. Z této obavy se utvořilo mírové hnutí, na jehož vrcholu stál kromě jiných evangelický farář August Dahl (jinak přezdívaný raketový August). Od května roku 1985 byla na Hunsrückhöhenstraße na odjezdu od Pydny zřízena trvalá pamětní stráž. Denně od 16 – 17:30 zde demonstrovali aktivisté s transparentem „Tady se připravuje válka“. Tehdejší místní starosta obce Hasselbach Hartmut Pomrehn hlasoval proti stavebním pracím, protože díky informacím mírového hnutí, která pro něj byla jediná obdržená a spolehlivá fakta o projektu umístění raket, zatímco příslušné správní úřady mlčely. Obec Spesenroth odmítla na své obecní schůzi nabídku vedení stavební firmy, aby mohla tamější nepoužívaný kamenolom k těžbě materiálu znovu otevřít. Díky tomuto odmítnutí se obec vzdala příjmu přibližně 200 000 tehdejších západních Marek. Na náměstí obce Bell se konala 11. října roku 1986 asi největší známá demonstrace dějin oblasti Hunsrück. Zhruba 200 000 lidí, z toho asi 10 000 z oblasti Hunsrück, protestovalo proti umístění raket. U závěrečného projevu byly slyšet vedle četných řečníků také známí umělci jako Udo Lindenberg a Hannes Wader. Na konci dne bylo přečteno tzv. „Hunsrückské prohlášení“, které se vyslovilo pro obrácení bezpečnostní politiky. Účastníci demonstrace se vyznačovali zvláštní mírumilovností, takže nebyly žádné nepokoje, zranění či zadržení. Před soumrakem museli ovšem demonstranti, jež přicestovali zvláštními vlaky, Hunsrück opustit. Trať Simmern – Kastellaun – Boppard byla uzavřena. Signální zařízení byla už vypnuta, takže poslední dráhy, tak jako specielní vlaky mohly vozit demonstranty po celý den. Ještě dnes stojí západně od obce na takzvaném mírovém akru, který patří obci Bell, tři pamětní dřevěné kříže, jako pozůstatek z dřívějších devadesát šesti postavených křížů ( každý za jednu umístěnou raketu). Také velká nástěnná malba na jedné Bellské stodole (kráva, zastupující venkovský Hunsrück, které křížová střela na jejích rozích zaujímá – umělecká akce Düsseldorfských umělců – „Wandmalgruppe“) připomíná ještě dnes pohnutou dobu.

Konec Pydny
1. listopadu podepsali George Bush starší a Michael Gorbatschow INF – smlouvu, ve které se USA a SSSR zavazují, že všechny evropské rakety středního doletu budou zničeny. Konec 80. let byla opuštěna také oblast Pydny a to na základě všeobecného uvolnění a uzavřené INF – smlouvy mezi mocenskými bloky (studená válka) a s tím spojené odzbrojení a odchod aliančních skupin, přičemž taktéž bylo vyklizeno ve stejném časovém období blízké vojenské letiště Hahn. 22. srpna roku 1990 byla 38. tabule taktických řízených střel rozpuštěna. Období raket skončilo v oblasti Hunsrück 31. srpna roku 1993 s převzetím pozemků místní správou obce Kastellaun.

Současnost
Civilní využití areálu se omezuje na festival elektronické taneční hudby, Nature One, na kterou přijde každý rok až 60 000 lidí. Celý areál byl roku 2005 převzat těsně sousedícím vojenským stanovištěm a je tudíž nadále vojensky využíván (výcvikové pásmo telekomunikací). Některá zařízení v areálu jsou využívána různými organizacemi rýnského kraje Hunsrück, zabývajícími se ochranou před katastrofami a soukromými firmami. Vstup do areálu je nicméně pro nepovolané osoby zakázán, neboť patří k vojenskému pásmu. V nově vybudovaném muzeu Unterburg v Kastellaunu slavnostně zahájilo činnost 9. září dokumentační centrum. V horním patře se nacházejí modely staveb a informace o bývalé raketové základně Pydna a mírovém hnutí kraje Hunsrück.
Až budete pařit na Nature One, tak si vzpomeňte, že stojíte na místě, které mohlo být kdykoliv v dobách minulých částečnou válečnou zónou!

(zdroj: de.wikipedia.org) překlad: pepa/ hrachau.de